Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Proč je mi z Partičky smutno

13. 04. 2013 19:21:30
Pořad Partička v zásadě dělí diváky do dvou skupin. Jedni ji milují, druzí nenávidí. Chápu důvody obou, nepatřím však do žádné. Můj postoj k Partičce (hovořme nyní o té české) je sice negativní, mé důvody však sahají poněkud dále. Tímto článkem vám chci nabídnout trochu odlišný úhel pohledu.

Mnozí považují Partičku za dílo slovenského herce a režiséra Dana Dangla, koncept pořadu má ovšem kořeny ve Spojeném království, kde roku 1988 vznikl pořad Whose Line Is It Anyway?. Princip byl jednoduchý - čtveřice účinkujících dostává od uvaděče (osobně preferuji familiární výraz "hostitel") pokyny, na jejichž základě musí na místě zahrát zábavnou scénku. Prosté, čas však ukázal, že rovněž dokonalé. Pořad, který byl na britských obrazovkách pomalu vyšperkováván, vletěl v roce 1998 na americké obrazovky v nejlepší formě - objektivně geniální počin, subjektivně nejzábavnější televizní pořad, který jsem kdy viděl.

Vězte tedy, že jako obrovský fanoušek WLIIA bych si přál vidět tento pořad i u nás a že nechci Partičku odepsat, protože ten potenciál je obrovský.

Osobně jsem přesvědčen, že převést tento formát do slovenského (potažmo českého) prostředí byl od Dangla náramně dobrý nápad. Se samotným provedením mám však problém, který mi brání Partičku chválit, protože je, dle mého názoru, amatérské. Nechci si tu pouze stěžovat, chtěl bych uvést pár nápadů, na které by Dano jistě přišel sám, kdyby zhlédl více než pár dílů původního pořadu. Konkrétně mám na srdci čtyři věci:

1. Uvaděč/hostitel

Dano Dangl je v roli "režiséra" celé show obstojný, prospělo by však méně záběrů jeho afektovaného a zřetelně přihrávaného smíchu. Rovněž by se nemusel pouštět do samotného hraní her. Nestojí to za to.

2. Účinkující sestava

Klíčový prvek celého pořadu a právě tady to skřípe nejvíce. Velmi mě baví Ondřej Sokol, za každé situace zůstavá v roli a má spoustu vtipných nápadů, zdatně mu pomáhá rovněž Igor Chmela. Proč však padl výběr i na dvojici Suchánek-Genzer, je mi velkou záhadou, nejsem zkrátka schopen pojmout, co vzbudilo v Danovi důvěru v jejich improvizační um. V celé republice je nemalé množství různých improvizačních klubů a divadel a někteří účinkující mají neuvěřitelný talent. Kdyby se těmto dala možnost vystoupit, kdyby se zkoušeli neustále noví účinkující (jako to ostatně proběhlo i v počátcích WLIIA), finální sestava by byla bránicotržná (je to skutečné slovo).

3. Hry

Dano Dangl do svého pořadu přejal i řadu původních her, v tom vidím obrovské plus, protože principy některých jsou již samy o sobě smrtelně vtipné (za všechny jmenujme třeba "Stand, Sit, Lie", při které musí za všech okolnosti vždy jeden stát, druhý sedět a třetí ležet). Měl však zůstat jen u těch, na které jeho herci stačí. Ani jeden z nich totiž neumí obstojně zpívat a taková "Opera" byla vskutku to nejbolestnější, co jsem z pořadu viděl. Poprvé je to možná vtipné, ale když to vidíte potřetí a dojde vám, že je to myšleno vážně, musíte nevěřicně kroutit hlavou.


4. Hudební doprovod

Na předchozí body jsem se snažil dívat objektivně, zde však vyjádřím svůj ryze subjektivní názor. Hudební doprovod je ta část show, kde by se podle mě měla zachovat profesionalita a serióznost. Americké Whose Line vytvářely hudbu tři nadané (a vpravdě pohledné) mladé dámy a hudební hry díky tomu získaly naprosto jiný rozměr, myšleno tak, že velká část písní by klidně mohla být zpoplatněna a prodávána. To celému pořadu náramně slušelo a já bych to rád viděl i u nás.

Čtyři jednoduché nápady a já upřímně věřím, že pokud by se alespoň s 2. bodem něco provedlo, získal by pořad jiný rozměr a mohl by směle stanout po boku legendy jménem Whose Line Is It Anyway?.


Argumentem, kterým bych rád podepřel své tvrzení, že Partička opravdu může být legendární, vám budiž tento otitulkovaný díl pořadu Whose Line Is It Anyway?

Doufám, že jsem vám svým článkem ukázal i trošku jiný pohled na věc a závěřem bych vás chtěl poprosit, abyste své názory směle vyjádřili v diskuzi, které se rád zúčastním.

Autor: Pavel Hartman | sobota 13.4.2013 19:21 | karma článku: 18.80 | přečteno: 3021x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Kultura

Pavel Herman

Vietnamské národnostní muzeum včetně muzea jihovýchodní Asie

Vietnamské národnostní muzeum se nachází 8 kilometrů od centra Hanoje. Zajímavé historické památky jsou umístěny nejen uvnitř muzea, ale i venku jako například různé typy dřevěných domků nebo vodní loutkové divadlo (FOTO+VIDEO).

18.8.2017 v 18:53 | Karma článku: 7.45 | Přečteno: 85 | Diskuse

Michal Schmidt

Svěrák běžel Po strništi bos a natloukl si nos

Nová svěrákovina, která předchází kultovnímu snímku Obecná škola. Jan Svěrák už však nepatří mezi osvědčené kádry filmového řemesla. Alespoň ne potom, co se vydal Po strništi bos.

18.8.2017 v 12:40 | Karma článku: 27.00 | Přečteno: 2992 | Diskuse

Ladislav Kolačkovský

Matčin sen na Olšanech – pravdivý příběh jedné hrobky

Olšanské hřbitovy skrývají hned vedle hlavního vchodu sousoší tzv.Matčin sen od Františka Rouse (hrobka rodiny Hrdličků, VI - 6b). Snad kolem žádné hrobky není tolik legend a mýtů nekriticky přebíraných i do odborných prací.......

18.8.2017 v 10:34 | Karma článku: 22.67 | Přečteno: 614 | Diskuse

Hermína Muchová

Paddy Kelly přijede již zítra do ČR !

Idol 90. let, který letos oslaví 40. narozeniny, přijede již zítra do České republiky. Potkat a spatřit jej můžete v Sedmihorkách u Turnova, kde se uskuteční Happy Faces Festival, jehož bude právě Paddy hlavní hvězdou.

18.8.2017 v 7:30 | Karma článku: 9.88 | Přečteno: 672 | Diskuse

Zdenek Horner

Po Prague Pride přichází Voyer Prague

Takto si hetero sexual sapiens respekt homo sexual sapiens nezíská. Ztělesněná pornografie, s možností omakat si zboží, předčí výstřelky duhového průvodu o 200%. Za tuto sexuální provokaci zodpovídají všichni hetero.

18.8.2017 v 2:11 | Karma článku: 14.17 | Přečteno: 1159 | Diskuse
Počet článků 2 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1986
Muž, student, filantrop, bojovník za práva ptakopysků


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.